2. Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
3. Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
4. Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
5. Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
6. Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
7. Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
8. Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
9. Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
10. Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
11. Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
12. Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
13. Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
14. Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
15. V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
16. Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
17. Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
18. Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.