47. Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
48. Jáť jsem ten chléb života.
49. Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
50. Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
51. Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
52. Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
53. I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
54. Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
55. Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
56. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
57. Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
58. Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
59. Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
60. Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
61. Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
62. Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
63. Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
64. Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
65. I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
66. A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.