4. Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji.
5. Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově.
6. Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni ohavnostmi národů východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují.
7. K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není.
8. Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich.
9. Klaní se obecný člověk, a ponižuje se i přední muž; protož neodpouštěj jim.
10. Vejdi do skály, a skrej se v prachu před hrůzou Hospodinovou, před slávou důstojnosti jeho.
11. Tuť oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská, ale Hospodin sám vyvýšen bude v ten den.
12. Nebo den Hospodina zástupů se blíží na každého pyšného a zpínajícího se, i na každého vyvýšeného, i bude ponížen,
13. I na všecky cedry Libánské vysoké a vyvýšené, i na všecky duby Bázanské,
14. I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené,
15. I na všelikou věži vysokou, i na všelikou zed pevnou,
16. I na všecky lodí mořské, i na všecka malování slibná.
17. A sehnuta bude pýcha člověka, a snížena bude vysokost lidská, ale vyvýšen bude Hospodin sám v ten den,
18. Modly pak docela vymizejí.