28. Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29. Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30. Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31. Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32. Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33. Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.