5. Spláchneš je – jsou pouhý sen, tráva, jež zítra pomine:
6. ráno roste a rozkvétá, večer skosena usychá!
7. Pro tvé rozlícení hyneme, tvé zuřivosti se děsíme.
8. Naše viny totiž kladeš před sebe, naše tajnosti na světlo tváře své.
9. Naše dny míjejí v hněvu tvém, svá léta končíme s povzdechem.
10. Celý náš život trvá sedmdesát let anebo osmdesát, jsme-li při síle. Většina z nich jsou dřina a potíže, náhle je konec – a pryč letíme!
11. Sílu tvého hněvu kdo ale zná, před tvou zuřivostí kdo bázeň má?
12. Nauč nás počítat naše dny, abychom v srdci zmoudřeli!
13. Navrať se, Hospodine – jak dlouho ještě? Nad svými služebníky smiluj se!
14. Hned za svítání svou láskou nasyť nás, štěstím ať zpíváme do konce života!