4. Na Boha vzpomínám, trápím se, při svém přemítání ztrácím dech! séla
5. Oči zamhouřit nedals mi, rozrušen jsem, nemohu promluvit.
6. Připomínám si dávné dny, časy, jež dávno minuly.
7. Na své písně vzpomínám po nocích, v srdci přemítám a v duchu zpytuji:
8. Copak už nadobro zavrhl Hospodin? Nebude přívětivý nikdy víc?
9. Skončila jeho láska navždycky? Selhalo zaslíbení navěky?
10. Copak Bůh zapomněl být laskavý? Hněvá se tak, že soucit potlačil? séla
11. To je můj konec, říkám si, kdyby své pravici dal klesnout Nejvyšší!
12. Budu však vzpomínat, co Hospodin učinil – ano, připomenu tvé dávné zázraky!
13. O všem, co vykonals, přemýšlím, přemítám o tom, cos učinil.