21. Srdce mám hanbou zdrcené, je mi zle, toužil jsem po soucitu, zbytečně, hledal jsem utěšitele, ale nenašel.
22. K jídlu mi dali okusit žluče, ocet mi dali pít, když žíznil jsem!
23. Jejich stůl ať se jim stane léčkou, jejich pastí a odplatou.
24. Ať se jim v očích zatmí, tak aby neviděli, jejich bedra sehni navždycky!
25. Vylij na ně své rozhněvání, plamen tvé prchlivosti ať je zachvátí.
26. Jejich příbytek ať zůstane pustý, v jejich stanech ať nikdo nebydlí!
27. Koho jsi sám ztrestal, toho pronásledují, baví se o bolesti tebou zraněných.
28. Jejich viny jim proto všechny sečti, do tvé spravedlnosti ať nevstoupí.
29. Z knihy života ať jsou vymazáni, mezi spravedlivé ať nejsou počteni!