1. Žalm Asafův. Hospodin, Bůh bohů, promlouvá, celou zem svolává od slunce východu až tam, kde zapadá.
2. Ze Sionu v plné kráse sám Bůh skvěje se.
3. Přichází náš Bůh, nebude mlčet; před ním jde oheň, všechno stravuje, kolem něj prudká vichřice!
4. Svolává shůry nebesa i zem, jeho lid aby stanul před soudem:
5. „Shromážděte mi moje ctitele, ty, kteří skrze oběť jsou se mnou ve smlouvě!“
6. Jeho spravedlnost nebesa zvěstují, vždyť Bůh je soudce – on jediný! séla
7. „Slyš, lide můj, a promluvím, slyš, Izraeli, já tě usvědčím: Já, Bůh, jsem přece Bohem tvým!
8. Kvůli tvým obětem tě neviním, tvé zápaly mi nikdy nechybí.
9. Nechci však býka z chlévů tvých, nechci kozlíky z tvé ohrady!
10. Všechna zvěř v lese přece patří mi, také dobytek na horách nesčetných.
11. Znám všechny ptáky v nebesích, divoké šelmy jsou mým vlastnictvím.
12. Nepožádám tě, i kdybych hladověl – mně patří svět i všechno v něm!
13. Cožpak se živím masem hovězím, cožpak ho krví kozlů zapíjím?
14. Přinášej Bohu oběť vděčnosti, své sliby plň před Nejvyšším.
15. Volej mě v den svého soužení, vysvobodím tě a ty mě oslavíš!“
16. Darebáka však Bůh takto osloví: „K čemu odříkáváš moje zákony, mou smlouvu do úst proč bereš si?
17. Vždyť přece nechceš dát se poučit, má slova za hlavu jsi zahodil.