9. Bezmocný jsem a tolik zdrcen, úzkostí sténám, křičím ze srdce!
10. Ty, Pane, víš o každé mé touze, můj nářek před tebou není utajen.
11. Srdce mi buší, síla se ztrácí i moje oči už světlo opouští.
12. Přátelé a drazí se mých ran štítí, moji příbuzní se drží vpovzdálí.
13. Ti, jimž jde o můj život, mi kladou léčky, ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o zkáze, své lsti vymýšlejí každý den.
14. Já ale jak hluchý neslyším, jak němý nechci ústa otevřít.
15. Jsem jako člověk, který neslyší, z jehož úst nezaznějí žádné odmluvy.
16. V tebe, Hospodine, skládám naději – Pane Bože můj, ty jistě odpovíš!
17. Ať nade mnou nejásají, říkám si, jen ať se nepyšní nad mým selháním!
18. Vždyť už jsem přece na pokraji pádu a stále trpím bolestí,