17. Jak jsou mi drahé, Bože, tvé myšlenky, je jich tak mnoho, že nejdou vypočíst!
18. Kdybych je počítal, než písku je jich víc; budu zas s tebou, až se probudím!
19. Kéž bys už, Bože, zabil ty ničemy – „Odstupte ode mě, vy vrahouni!“ –
20. Když mluví o tobě, je to rouhání, tvé jméno zneužívají nepřátelé tví!
21. Nemám snad, Hospodine, k tvým sokům nenávist? Nehnusím si ty, kdo na tebe útočí?
22. Naprostou nenávistí nenávidím je, mými nepřáteli stali se!