9. Srdcem jsem s těmi, kdo velí Izraeli, s těmi z lidu, kdo jsou ochotní – veleben budiž Hospodin!
10. Vy jezdci na plavých oslicích, kteří sedíte v sedlech zdobených, vy, kdo se ubíráte cestami – rozvažujte.
11. Slyšte hlas pěvců, co mezi napajedly vyprávějí o Hospodinových vítězstvích, o vítězstvích izraelských sedláků. Tehdy opět lid Hospodinův k branám sestoupil.
12. Vzhůru, vzhůru, Deboro, vzhůru, vzhůru, píseň pěj! Povstaň, Baráku, synu Abinoamův, chop se zajatců!
13. Zbytek vznešených tehdy sestoupil, Hospodinův lid ke mně sestoupil proti udatným.
14. Z Efraima ti, kdo Amaleka vykořenili, tvému lidu byl v patách Benjamín, z Machira sestoupili ti, kdo velí, ze Zabulona, kdo nosí velitelskou hůl.
15. Vůdcové z Isachara při Deboře byli, Isachar držel s Barákem, když poslán byl tehdy do údolí, hned za ním šel. V Rubenových rodech byly velké domluvy.
16. Pročpak jsi zůstal mezi ohradami? Abys poslouchal dobytka bučení? V Rubenových rodech byly velké omluvy.
17. Gileád vězel v Zajordání a Dan – proč stěhoval se k lodím? Ašer si zůstal na pobřeží, u svých přístavů hoví si.