25. David o něm říká: ‚Hospodina vidím před sebou napořád, je po mé pravici, nezakolísám.
26. Mé srdce je šťastné, můj jazyk zpívá, také mé tělo v naději odpočívá.
27. Nenecháš v záhrobí duši mou, svého svatého nevydáš rozkladu.
28. Cesty života jsi mi oznámil, ve své přítomnosti mě sytíš radostí!‘
29. Bratři, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pochován – jeho hrob tu máme dodneška!
30. Jako prorok ale věděl, co mu Bůh zaslíbil: přísahal mu, že na jeho trůn posadí jednoho z jeho vlastních potomků.
31. Když říkal, že jeho duše nezůstane v záhrobí a jeho tělo nepodlehne rozkladu, předvídal tedy Mesiášovo vzkříšení.