1. Potom se Pavel vydal z Athén do Korintu.
2. Tam se setkal s jedním Židem jménem Akvila, původem z Pontu, který se s manželkou Priscillou nedávno přistěhoval z Itálie (císař Klaudius totiž nařídil, že všichni Židé musí opustit Řím). Pavel se k nim přidal,
3. protože jeho řemeslem, stejně jako jejich, bylo šití stanů. Bydlel tedy a pracoval u nich
4. a každou sobotu hovořil v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky.
5. Když pak z Makedonie dorazili Silas a Timoteus, Pavel se zcela oddal kázání Slova a dokazoval Židům, že Ježíš je Mesiáš.
6. Když mu však odporovali a rouhali se, setřásl si prach z pláště se slovy: „Vaše krev na vaši hlavu, já jsem od ní čistý! Od této chvíle půjdu k pohanům.“
7. Odešel odtud a vstoupil do domu jistého bohabojného muže jménem Titus Justus, jehož dům sousedil se synagogou.
8. Krispus, představený synagogy, pak s celou svou domácností uvěřil Pánu. Stejně tak mnozí Korinťané, kteří naslouchali Pavlovi, uvěřili a dali se pokřtít.
9. Jedné noci Pán řekl Pavlovi ve vidění: „Neboj se, mluv a nemlč!
10. Já jsem s tebou a nikdo se tě ani nedotkne, aby ti ublížil. Mnozí v tomto městě totiž patří mně.“
11. A tak tu Pavel zůstal půldruhého roku a vyučoval mezi nimi Boží slovo.
12. Když se však řeckým prokonzulem stal Gallio, Židé se svorně postavili proti Pavlovi a přivedli ho před soud
13. s žalobou: „Tento muž navádí lidi, aby ctili Boha v rozporu se Zákonem!“
14. Pavel se chystal něco říci, ale Gallio se obrátil k Židům: „Ach, vy Židé! Kdyby šlo o nějaké bezpráví nebo vážný zločin, měl bych důvod vás vyslechnout.
15. Když se ale přete o slovech a jménech a o vašem Zákoně, vyřešte si to sami. Já takové věci soudit nehodlám!“
16. A s tím je vyhnal ze soudní síně.