3. Jednou odpoledne kolem třetí hodiny jasně uviděl ve vidění Božího anděla, jak k němu jde a říká: „Kornelie!“
4. V úleku na něj vytřeštil oči a zeptal se: „Co je, Pane?“ Anděl mu řekl: „Tvé modlitby a almužny vzbudily Boží pozornost.
5. Hned pošli do Joppy a nech zavolat Šimona zvaného Petr.
6. Je hostem jistého Šimona koželuha, který má dům u moře.“
7. Když po těch slovech anděl odešel, Kornelius zavolal dva své služebníky a jednoho zbožného vojáka, který patřil k jeho pobočníkům.
8. Všechno jim vyložil a poslal je do Joppy.
9. Druhého dne, zatímco se cestou blížili k městu, Petr vystoupil na plochou střechu domu, aby se modlil. Okolo poledne
10. dostal hlad a chtěl jíst. Než mu však připravili jídlo, upadl do vytržení.
11. Uviděl otevřené nebe a něco jako velikou plachtu, jak se za čtyři cípy spouští na zem.
12. V ní byla všemožná čtvernohá polní zvířata i šelmy, plazi a ptáci.
13. Vtom k němu zazněl hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“
14. Petr odpověděl: „To ne, Pane! Nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.“
15. Ale hlas k němu promluvil znovu: „Co Bůh očistil, neměj za nečisté!“
16. Opakovalo se to třikrát, než byla plachta vytažena zpátky do nebe.
17. Zatímco si Petr marně lámal hlavu, co mělo to vidění znamenat, hle, muži poslaní Korneliem se doptali na Šimonův dům. Když dorazili ke dveřím,
18. zavolali: „Je tu hostem Šimon zvaný Petr?“