22. Pomluvy se pamlsky být zdají, hluboko do nitra ale padají.
23. Stříbrná glazura na střepu hliněném jsou vřelé rty na srdci zlém.
24. Ten, kdo nenávidí, se v řeči přetvařuje, hluboko v nitru ale chová lest.
25. Jeho příjemným řečem vůbec nevěř – v srdci má sedmerou ohavnost!
26. I když se nenávist za přetvářku skrývá, přece pak veřejně bývá odhalena.
27. Kdo jámu kopá, sám do ní padá; kdo valí balvan, toho zavalí.
28. Prolhaný jazyk svou oběť nenávidí, úlisná ústa zkázu chystají.