30. Jednou jsem šel kolem lenochova pole, kolem vinice někoho, kdo přišel o rozum –
31. všechno bylo zarostlé trním, všechno pokrývaly kopřivy, kamenná zídka celá zbořená!
32. To, co jsem viděl, jsem si vzal k srdci, z onoho pohledu jsem se poučil:
33. Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a poležíš;
34. najednou tě jak tulák navštíví nouze, bída tě přepadne jako loupežník!