4. Ať si však nikdo nestěžuje, nikdo ať nikoho neobviňuje – vždyť jsi to, knězi, právě ty, na koho tu teď žaluji.
5. Potácíš se ve dne jako za noci a s tebou se potácejí také proroci; hubíš svůj vlastní lid
6. a můj lid hyne bez špetky poznání. Protožes odmítl poznání, i já tě odmítnu od kněžství; na Zákon svého Boha nedbal jsi, ani já nebudu dbát na tvé potomky.
7. Jak se rozmáhali víc a víc, tím více proti mně hřešili; svou Slávu nahradili mrzkostí.
8. Živí se oběťmi mého lidu za hřích, dychtivě baží po jejich špatnosti.
9. Kněz proto dopadne tak jako lid – budu je trestat za jejich způsoby, za jejich skutky jim odplatím!
10. Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina a pustili se