3. Jiní říkali: „Musíme svá pole, vinice i domy dávat do zástavy, abychom v tom hladu pořídili obilí.“
4. Další říkali: „Musíme si půjčovat peníze na královskou daň z našich polí a vinic.
5. Nejsme snad stejní jako naši bratři? Nejsou naše děti jako jejich děti?! Vždyť budeme muset prodat své syny a dcery do otroctví! Některé z našich dcer už jsou v porobě a my jsme bezmocní; vždyť naše pole a vinice už nám nepatří.“
6. Když jsem uslyšel jejich křik a jejich slova, velmi mě to rozhněvalo.