5. On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit.
6. Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: „Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze.“
7. Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců.
8. Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole.
9. Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše: „Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele,
10. a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Hospodin.“
11. Ježíš zatím stanul před prokurátorem. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl mu Ježíš.
12. Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal.
13. „Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“ zeptal se ho Pilát.
14. Ježíš ale k prokurátorovu velikému překvapení vůbec na nic neodpovídal.
15. Prokurátor měl ve zvyku propouštět o svátcích na přání lidu jednoho vězně.
16. Tehdy tam měli významného vězně jménem Barabáš.
17. Když se sešly zástupy, Pilát se jich zeptal: „Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?“
18. (Věděl totiž, že mu ho vydali z pouhé zášti.)
19. Zatímco Pilát předsedal soudu, jeho žena mu poslala vzkaz: „Neměj nic do činění s tím spravedlivým! Dnes jsem kvůli němu měla hrozné sny.“