24. „Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil.“
25. Jeho zrádce Jidáš na to řekl: „Jsem to snad já, Rabbi?“ „Sám jsi to řekl,“ odpověděl mu Ježíš.
26. Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal, lámal a dal učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte; toto je mé tělo.“
27. Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něj všichni;
28. toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.
29. Říkám vám, že od této chvíle už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce.“
30. A když zazpívali žalm, odešli na Olivetskou horu.
31. Tehdy jim Ježíš řekl: „V tuto noc ode mě všichni odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a stádo ovcí se rozprchne.‘
32. Až ale vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje.“
33. „I kdyby od tebe všichni odpadli,“ prohlásil Petr, „já neodpadnu nikdy!“
34. Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, než zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš.“
35. Petr se ale dušoval: „I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!“ A podobně mluvili i všichni ostatní učedníci.
36. Když Ježíš s učedníky dorazil na místo zvané Getsemane, řekl jim: „Posaďte se tu. Já se zatím půjdu tamhle modlit.“
37. Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny a vtom na něj začala padat úzkost a tíha.
38. „Je mi úzko až k smrti,“ řekl jim. „Zůstaňte tu a bděte se mnou!“
39. Kousek poodešel, padl na tvář a modlil se: „Otče můj, je-li to možné, ať mě ten kalich mine! Ať se však nestane má vůle, ale tvá.“
40. Když se vrátil k učedníkům, zjistil, že spí. „Nemohli jste se mnou bdít ani hodinu?“ řekl Petrovi.