24. „Já se vás také na něco zeptám,“ řekl jim na to Ježíš. „Když mi odpovíte, i já vám odpovím, jakým právem to dělám.
25. Odkud se vzal Janův křest? Z nebe, nebo z lidí?“ Začali se tedy mezi sebou dohadovat: „Když řekneme, že z nebe, řekne: ‚Tak proč jste mu nevěřili?‘
26. Když řekneme, že z lidí, musíme se bát zástupu, protože všichni mají Jana za proroka.“
27. Nakonec mu řekli: „Nevíme.“ „Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám,“ odpověděl jim Ježíš.
28. „Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Šel za prvním a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici.‘
29. Odpověděl: ‚Nechce se mi,‘ ale pak si to rozmyslel a šel.
30. Potom šel za druhým a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‚Ano, pane, půjdu,‘ ale nešel.
31. Který z těch dvou naplnil otcovu vůli?“ „Ten první,“ řekli. Ježíš jim odpověděl: „Amen, říkám vám, že výběrčí daní a nevěstky jdou do Božího království před vámi.
32. Když k vám Jan přišel cestou spravedlnosti, nevěřili jste mu, ale výběrčí daní a nevěstky mu uvěřili. Ale ani potom, co jste to viděli, jste si nerozmysleli, že mu uvěříte.“
33. „Poslechněte si další podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní lis a postavil věž. Pak ji pronajal vinařům a vydal se na cestu.
34. Když se přiblížil čas vinobraní, poslal k vinařům své služebníky, aby převzali její úrodu.
35. Vinaři se těch služebníků chopili a jednoho ztloukli, jiného zabili a dalšího kamenovali.
36. Poslal tedy ještě jiné služebníky, více než předtím, a těm udělali totéž.
37. Nakonec k nim poslal svého syna. Řekl si: ‚Před mým synem se zastydí.‘