1. „Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel za svítání, aby najal dělníky na svou vinici.
2. Domluvil se s dělníky na denáru za den a poslal je na svou vinici.
3. Když vyšel ven okolo deváté hodiny, uviděl jiné, jak stojí na tržišti a zahálejí,
4. a tak jim řekl: ‚Jděte i vy na mou vinici. Dám vám spravedlivou odměnu.‘
5. A tak šli. V poledne a kolem třetí odpoledne vyšel znovu a udělal totéž.
6. Když pak vyšel kolem páté odpoledne, našel jiné, jak tam postávají, a tak jim řekl: ‚Proč tu stojíte a celý den zahálíte?‘
7. ‚Nikdo nás nenajal,‘ odpověděli mu. Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici.‘
8. Večer řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, počínaje od posledních až po první.‘
9. Přišli tedy ti najatí kolem páté odpoledne a dostali každý po jednom denáru.
10. Když přišli na řadu ti první, mysleli si, že dostanou víc, ale i oni dostali každý po jednom denáru.
11. A když ho dostali, začali reptat na hospodáře:
12. ‚Tihle poslední pracovali jednu hodinu a tys je postavil naroveň nám, kteří jsme v tom horku dřeli celý den!‘
13. On však jednomu z nich odpověděl: ‚Příteli, já ti nekřivdím. Nedomluvil ses se mnou na denáru?
14. Vezmi si, co ti patří, a běž; já ale chci dát tomuto poslednímu stejně jako tobě.
15. Nesmím si snad na svém dělat, co chci? Anebo snad kvůli mé štědrosti trpíš závistí?‘
16. Takto budou poslední první a první poslední.“