13. Tehdy k němu přinesli malé děti, aby na ně vkládal ruce a modlil se, ale učedníci je okřikovali.
14. Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně – vždyť právě takovým patří nebeské království!“
15. Vkládal tedy na ně ruce a pak odtud odešel.
16. Vtom k němu přišel jeden muž s otázkou: „Mistře, co dobrého mám udělat, abych měl věčný život?“
17. On mu však řekl: „Proč se mě vyptáváš na dobro? Jen Jediný je dobrý. Chceš-li ale vejít do života, dodržuj přikázání.“
18. „A která?“ zeptal se. Ježíš odpověděl: „‚Nezabíjej, necizolož, nekraď, nelži,
19. cti otce i matku‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘“
20. „To všechno dodržuji,“ řekl mladík. „Co mi ještě schází?“
21. Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“
22. Když to ten mladík uslyšel, smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.
23. Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, říkám vám, pro boháče je nesnadné vstoupit do nebeského království.
24. A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
25. Když to učedníci uslyšeli, byli naprosto ohromeni. „Kdo tedy může být spasen?“ ptali se.
26. Ježíš se na ně podíval a řekl: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.“