17. „Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy?
18. Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka.
19. Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky.
20. Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní.“
21. Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu.
22. Jedna kananejská žena z toho kraje šla za ním a křičela: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.“
23. On jí však neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí.“
24. Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“
25. Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“
26. „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil.
27. Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů.“
28. „Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.