34. To všechno Ježíš zástupům vyprávěl v podobenstvích. Jinak než v podobenství k nim vůbec nemluvil.
35. Tak se naplnilo slovo proroka: „Otevřu svá ústa v podobenstvích, budu vyprávět věci skryté od stvoření světa.“
36. Tehdy propustil zástupy a šel domů. Tam za ním přišli jeho učedníci a žádali: „Vysvětli nám to podobenství o koukolu na poli.“
37. Odpověděl jim: „Rozsévač dobrého semene je Syn člověka,
38. pole je tento svět, dobré semeno jsou synové Království a koukol jsou synové toho zlého.
39. Nepřítel, který je rozsívá, je ďábel, žeň je konec tohoto světa a ženci jsou andělé.
40. Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci světa.
41. Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo,
42. a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.
43. Spravedliví tehdy zazáří v království svého Otce jako slunce. Kdo má uši, slyš!
44. Nebeské království je, jako když člověk najde poklad ukrytý v poli. Znovu ho ukryje a pak jde, s radostí prodá všechno, co má, a koupí to pole.