22. Všichni mu přikyvovali a divili se slovům o milosti, jež mu plynula z úst. Říkali také: „Copak to není Josefův syn?“
23. Na to jim odpověděl: „Asi mi povíte to rčení: ‚Lékaři, uzdrav se sám! Co jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum, udělej i tady, kde jsi doma.‘“
24. Potom dodal: „Amen, říkám vám, že žádný prorok není doma vážený.
25. Řeknu vám popravdě, že za Eliášových dnů, když se nebe zavřelo na tři roky a šest měsíců a po celé zemi byl veliký hlad, v Izraeli bylo mnoho vdov,
26. ale Eliáš nebyl poslán k žádné z nich – jen k jedné vdově do sidonské Sarepty.
27. A za proroka Elíšy bylo v Izraeli mnoho malomocných, ale žádný z nich nebyl očištěn – jen syrský Náman.“
28. Všechny, kdo to v synagoze slyšeli, popadla zuřivost.
29. Vstali a hnali ho ven z města až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno. Chtěli ho shodit dolů,
30. ale on prošel jejich středem a mířil dál.
31. Sestoupil do galilejského města Kafarnaum. Když tam v sobotu učil,
32. lidé žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc.
33. V jejich synagoze byl člověk posedlý nečistým duchem a ten hlasitě vykřikl:
34. „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“
35. „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ Démon jím smýkl doprostřed a vyšel z něj, aniž by mu ublížil.
36. Všech se zmocnil úžas a začali se dohadovat: „Co je to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vycházejí?“
37. A zpráva o něm se šířila po celém okolí.
38. Potom vstal a odešel ze synagogy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována vysokou horečkou, a tak ho za ni poprosili.
39. Postavil se nad ni, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ona pak hned vstala a začala je obsluhovat.