16. Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl.
17. Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno:
18. „Duch Hospodinův je nade mnou, neboť mě pomazal nést evangelium chudým. Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu
19. a vyhlásit léto Hospodinovy milosti.“
20. Potom knihu zavřel, vrátil ji sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj.
21. Začal jim vysvětlovat: „Dnes se toto Písmo naplnilo, když jste je slyšeli.“
22. Všichni mu přikyvovali a divili se slovům o milosti, jež mu plynula z úst. Říkali také: „Copak to není Josefův syn?“
23. Na to jim odpověděl: „Asi mi povíte to rčení: ‚Lékaři, uzdrav se sám! Co jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum, udělej i tady, kde jsi doma.‘“
24. Potom dodal: „Amen, říkám vám, že žádný prorok není doma vážený.
25. Řeknu vám popravdě, že za Eliášových dnů, když se nebe zavřelo na tři roky a šest měsíců a po celé zemi byl veliký hlad, v Izraeli bylo mnoho vdov,
26. ale Eliáš nebyl poslán k žádné z nich – jen k jedné vdově do sidonské Sarepty.
27. A za proroka Elíšy bylo v Izraeli mnoho malomocných, ale žádný z nich nebyl očištěn – jen syrský Náman.“
28. Všechny, kdo to v synagoze slyšeli, popadla zuřivost.
29. Vstali a hnali ho ven z města až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno. Chtěli ho shodit dolů,
30. ale on prošel jejich středem a mířil dál.
31. Sestoupil do galilejského města Kafarnaum. Když tam v sobotu učil,
32. lidé žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc.
33. V jejich synagoze byl člověk posedlý nečistým duchem a ten hlasitě vykřikl: