34. Ježíš tehdy řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ Vojáci zatím losovali o jeho šaty.
35. Lid stál a díval se. Kromě jiných se mu vysmívali také vůdcové: „Jiné zachránil, tak ať zachrání sám sebe, když je to Mesiáš, ten Boží Vyvolený!“
36. Vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet
37. a říkali: „Zachraň se, jestli jsi židovský král!“
38. Visel nad ním totiž nápis: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.
39. Jeden ze zločinců, kteří tam viseli, se mu vysmíval: „Když jsi Mesiáš, zachraň sebe i nás!“
40. Ten druhý ho však okřikl: „To se ani Boha nebojíš? Máš stejný trest jako on,
41. ale my dostáváme spravedlivou odplatu za své skutky, kdežto tenhle nic zlého neudělal!“
42. Potom řekl Ježíšovi: „Vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.“
43. Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
44. Okolo poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin odpoledne.
45. Slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla vpůli.
46. Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!“ Po těch slovech vydechl naposled.
47. Když setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu a řekl: „Ten člověk byl jistě spravedlivý!“
48. Všichni v zástupu, který se sešel k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bili do prsou a odcházeli pryč.