25. A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl na něm.
26. Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše.
27. Veden Duchem tedy přišel do chrámu. Když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona,
28. vzal ho do náručí, dobrořečil Bohu a řekl:
29. „Nyní, Hospodine, podle svého slova propouštíš svého služebníka v pokoji.
30. Neboť mé oči spatřily tvé spasení,
31. jež jsi připravil před očima všech lidí –
32. světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“
33. Ta slova naplnila jeho otce i matku úžasem.
34. Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: „Hle, on je určen k pádu i k pozdvižení mnohých v Izraeli. Stane se znamením, jež bude odmítáno
35. (a tvou vlastní duši pronikne meč), aby vyšlo najevo myšlení mnoha srdcí.“
36. Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Byla ve velmi pokročilém věku. Když se jako dívka vdala, žila sedm let se svým mužem