3. V tom městě byla také jedna vdova. Chodila za ním a říkala: ‚Zjednej mi právo proti mému odpůrci!‘
4. Dlouho se mu nechtělo, ale potom si řekl: ‚Boha se nebojím, člověka si nevážím,
5. ale ta vdova mi nedává pokoj. Zjednám jí právo, aby mi nakonec nezničila pověst!‘“
6. Tehdy Pán řekl: „Slyšeli jste, co řekl ten nespravedlivý soudce?!
7. A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí? Myslíte, že jim bude otálet pomoci?
8. Říkám vám, že jim zjedná právo, a to rychle. Až ale přijde Syn člověka, najde na zemi víru?“
9. Také některým z těch, kdo spoléhali na svou vlastní spravedlnost a ostatními pohrdali, vyprávěl podobenství:
10. „Dva lidé se šli do chrámu modlit; jeden byl farizeus a druhý výběrčí daní.
11. Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vydřiduchové, nespravedliví, cizoložníci, třeba jako tenhle výběrčí daní.
12. Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všech svých příjmů…‘