11. Cestou do Jeruzaléma procházel pomezím Samaří a Galileje.
12. Když přicházel k jedné vesnici, setkalo se s ním deset malomocných. Zůstali stát opodál
13. a hlasitě volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“
14. Když je uviděl, řekl jim: „Jděte se ukázat kněžím.“ A jak šli, byli očištěni.
15. Jakmile jeden z nich uviděl, že je uzdraven, vrátil se a hlasitě chválil Boha.
16. Padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. Ten muž byl Samaritán.
17. „Copak jich nebylo očištěno deset?“ zeptal se Ježíš. „Kde je těch zbylých devět?
18. Nikdo z nich se nevrátil, aby vzdal Bohu slávu, jedině tento cizinec?“
19. Potom mu řekl: „Vstaň a jdi. Tvá víra tě uzdravila.“
20. Když se ho jednou farizeové zeptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází zjevně.
21. Nebude možné říci: ‚Je tu!‘ anebo: ‚Je tam.‘ Boží království už je přece mezi vámi!“
22. Svým učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy zatoužíte uvidět jeden ze dnů Syna člověka, ale neuvidíte.
23. Když vám tehdy řeknou: ‚Je tu,‘ anebo: ‚Je tam,‘ nikam nechoďte a za nikým se nežeňte.
24. Jako když blesk ozáří krajinu od jednoho konce oblohy až po druhý, tak se objeví Syn člověka ve svůj den.
25. Nejdříve ale musí mnoho vytrpět a být zavržen tímto pokolením.
26. Jak bylo za dnů Noemových, tak bude i za dnů Syna člověka:
27. Jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy. Pak přišla potopa a všechny zahubila.
28. Podobně bylo za dnů Lotových: Jedli a pili, kupovali a prodávali, sázeli a stavěli,