23. Když v pekle pozvedl v mukách oči, spatřil v dálce Abrahama a Lazara v jeho náručí.
24. ‚Otče Abrahame,‘ zvolal boháč, ‚smiluj se nade mnou! Pošli Lazara, ať smočí koneček prstu ve vodě a svlaží mi jazyk, vždyť tu v tom plameni hrozně trpím!‘
25. ‚Synu,‘ odpověděl Abraham, ‚vzpomeň si, že sis v životě užil dobrých věcí, tak jako Lazar zlých. Teď ho tedy čeká potěšení, ale tebe trápení.
26. Navíc mezi námi a vámi zeje veliká propast, aby ti, kdo by si přáli přejít odsud k vám nebo se snažili dostat odtamtud k nám, nemohli.‘
27. On na to řekl: ‚Prosím tě, otče, pošli ho tedy do mého otcovského domu.
28. Mám pět bratrů – ať je varuje, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk!‘