1. Potom Pán určil dalších dvaasedmdesát a vyslal je před sebou po dvou do každého města a místa, kam měl sám přijít.
2. Řekl jim: „Žeň je obrovská, ale dělníků málo. Proto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.
3. Jděte. Hle, posílám vás jako beránky mezi vlky.
4. Neberte s sebou měšec ani mošnu ani obuv a s nikým se po cestě nezdravte.
5. Do kteréhokoli domu vejdete, nejdříve řekněte: ‚Pokoj tomuto domu.‘
6. Bude-li tam přítel pokoje, váš pokoj spočine na něm; a pokud ne, navrátí se k vám.
7. V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co nabízejí – dělník si přece zaslouží svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu.
8. V kterémkoli městě vás přijmou, jezte, co vám nabídnou.
9. Uzdravujte v tom městě nemocné a říkejte jim: ‚Přišlo k vám Boží království.‘
10. Když ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:
11. ‚Setřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který nám ulpěl na nohou. Vězte ale, že přišlo Boží království!‘
12. Říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než takovému městu.
13. Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by činili pokání v pytlovině a popelu.