23. Tehdy Áron vejde do Stanu setkávání, svlékne si plátěná roucha, jež si vzal, když měl vejít do nejsvětější svatyně, a nechá je tam.
24. Když si na svatém místě omyje tělo vodou, oblékne si svá původní roucha a vyjde, aby vykonal svou zápalnou oběť i zápalnou oběť za lid, a tak aby vykonal obřad smíření za sebe i za lid.
25. Tuk oběti za hřích pak nechá dýmat na oltáři.
26. Ten, kdo zahnal kozla k Azazelovi, si vypere oděv a omyje si tělo vodou; teprve pak smí vejít do tábora.
27. Býka oběti za hřích a kozla oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena do nejsvětější svatyně k vykonání obřadu smíření, nechá vynést ven za tábor. Jejich kůže, maso a výkaly tam budou spáleny na ohni.
28. Také ten, kdo je spálil, si vypere oděv a omyje si tělo vodou; teprve pak smí vejít do tábora.
29. Stane se vám to věčným ustanovením: Desátého dne sedmého měsíce se budete pokorně postit. Nebudete dělat žádnou práci – domácí ani přistěhovalec, který žije u vás.
30. V tento den za vás bude vykonáno smíření a budete očištěni; před Hospodinem budete čistí ode všech svých hříchů.
31. Bude to pro vás sobota všech sobot, kdy se budete pokorně postit – to je věčné ustanovení.
32. Smíření vykoná kněz, který bude pomazán a pověřen ke kněžské službě místo svého otce: oblékne si svatá plátěná roucha,
33. očistí nejsvětější svatyni i Stan setkávání, očistí oltář i kněží, očistí také všechen shromážděný lid.
34. Toto se vám stane věčným ustanovením. Jednou za rok budou synové Izraele očišťováni ode všech svých hříchů.“ A stalo se, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.