7. Ke kořenům hor se propadám, závora země za mnou navždy zapadla. Tys mě však z propasti vyzvedl, Hospodine, Bože můj!
8. Když už mě život opouštěl, na Hospodina jsem se rozpomněl. Má modlitba k tobě dolehla, našla tvůj svatý chrám.
9. Ti, kdo marné nicotnosti ctí, sami se zbavují věrnosti.
10. Já ti však s vděčným voláním přinášet budu oběti. Co slíbil jsem, to vyplním. U Hospodina je spasení!“
11. Hospodin pak té rybě přikázal, ať Jonáše vyvrhne na pevninu.