1. Nemá člověk na zemi jen samou robotu? Den za dnem jak nádeník žije tu.
2. Jak otrok touží po stínu, jak nádeník čeká odměnu.
3. I mně byly dány měsíce prázdnoty, přiděleny mi byly noci trápení.
4. Když uléhám, říkám si: ‚Kdy budu moci vstát?‘ A noc se táhne a já se převaluji sem a tam až do rána.
5. Tělo mám červy a strupy pokryté, rány na kůži mám zhnisané.
6. Jak tkalcovský člunek utekly mé dny a bez naděje skončily.