6. Do čeho jsou zapuštěny její základy? Kdo položil její kámen úhelný,
7. když jitřní hvězdy sborem zpívaly a všichni Boží synové jásali radostí?
8. Kdo že to dveřmi moře uzavřel, když se tehdy z lůna vyvalilo ven,
9. když jsem je přioblékl oblakem, zahalil mračnem jako do plenek,
10. když jsem mu vytyčil meze své, závory osadil na dveře
11. a řekl: ‚Smíš až sem, a dál už ne, tvé vzduté vlny se zlomí zde‘?
12. Poručil jsi jitru někdy v životě, ukázals někdy místo Jitřence,
13. aby uchopila zem za okraje a ničemy z ní hnala ven?
14. Tehdy se země tvaruje jak jíl pod pečetí, jak roucho začíná hýřit barvami.
15. Ničemové tehdy své světlo ztrácejí, jejich napřažená paže se přerazí.