Job 33:9-25 Bible 21 (B21)

9. ‚Jsem zcela ryzí, nijak jsem nechybil, jsem nevinný a nemám hřích.

10. Bůh však proti mně hledá záminky – myslí si, že jsem jeho protivník.

11. Nohy mi svírá do klády, na každém kroku na mě dohlíží!‘

12. V tom se však mýlíš, to ti povídám, Bůh přece převyšuje člověka!

13. Proč si tedy na něj stěžuješ, že nedává na vše odpověď?

14. Bůh totiž mluví jednou i podruhé, člověk to ale sotva postřehne.

15. Ve spánku, v noční vidině, když lidi zmáhá těžký sen, když na lůžku leží v dřímotě,

16. tehdy Bůh lidem otevírá uši a svými hrozbami je děsí.

17. To aby člověka od skutku odvrátil, aby mu v jeho pýše zabránil,

18. aby jeho duši uchránil od jámy, aby jeho život nepronikl šíp.

19. Anebo ho na lůžku trestá bolestí, takže má v kostech stálé hlodání,

20. až se mu pokrm k smrti protiví a ztratí pomyšlení i na pochoutky.

21. Hubne tak, že z očí ztrácí se, dříve skryté kosti vystupují ven.

22. Jeho duše naklání se do jámy, vykročil poslům smrti vstříc.

23. Bude-li však anděl při tom člověku, prostředník, jeden z tisíců, který prohlásí jeho nevinu,

24. smiluje se nad ním a řekne: ‚Vysvoboď jej, Bože, ať do jámy neklesne, nalezl jsem za něj výkupné!‘

25. Jeho tělo se pak jako dítě uzdraví, do dnů svého mládí se náhle navrátí.

Job 33