1. „Tak tedy, Jobe, slyš mou řeč, všemu, co říkám, dobře naslouchej.
2. Pozor, už ústa otvírám, slova mi začínají proudit z jazyka.
3. Z upřímného srdce má řeč pramení, mé rty vyjevují čisté poznání.
4. Duch Boží mě přece učinil, dech Všemohoucího mě oživil.
5. Odpověz mi, pokud to dokážeš, předlož mi svou při, postav se!
6. Hle, jsem ti rovný před Bohem, i já jsem přece z hlíny uhněten.
7. Nelekej se mě tedy a neměj strach, nebudu na tebe silně naléhat.
8. Na vlastní uši jsem tě slyšel říct, co jsi v mé přítomnosti prohlásil:
9. ‚Jsem zcela ryzí, nijak jsem nechybil, jsem nevinný a nemám hřích.