8. pak ať co zaseji, sní někdo jiný, ať jsou mé ratolesti vykořeněny!
9. Jestli jsem se v srdci dal něčí ženou svést, jestli jsem číhal u dveří přítele –
10. pak ať má žena pro jiného mele, ať s ní jdou jiní do postele!
11. Byl by to přece zvrhlý zločin, byl by to trestuhodný hřích,
12. byl by to oheň k záhubě spalující, vykořenil by vše, co pěstuji!
13. Copak jsem svému služebníku odepřel právo nebo své služebnici, když měli se mnou spor?
14. Co bych si pak počal Bohu tváří v tvář? Co bych mu odpověděl, až se mě bude ptát?
15. Nestvořil je v břiše Ten, který stvořil mě? Nezformoval nás jeden a týž v lůně matčině?
16. Copak jsem nevnímal potřeby chudých, nechal jsem pohasínat oči vdovy?
17. Copak jsem jedl svůj chléb sám a sirotkům z něj nedával?
18. Od mého mládí u mě jak u otce vyrůstal, od svého dětství jsem vdovám pomáhal.