36. Rád ho budu nosit na vlastních ramenou, ozdobím se jím jako korunou!
37. Všechny své kroky před ním rád vypovím, předstoupím před něj jako princ!
38. Jestli má půda křičí proti mně a její brázdy pláčí společně,
39. jestli jsem její plody jedl bezplatně a mořil její nájemce –
40. pak ať mi vzejde bodláčí místo pšenice a plevel místo ječmene!“
41. Zde Jobova řeč končí.