29. Copak mě těšilo neštěstí nepřítele, copak jsem jásal, když se mu vedlo zle?
30. Svá ústa jsem nikdy nenechal hřešit tím, že bych na něj svolával kletby.
31. Copak si mí domácí museli stěžovat: ‚Kéž by nám dal trochu masa; máme hlad‘?
32. Vždyť ani cizinec nemusel venku nocovat, své dveře jsem pocestnému otvíral dokořán.
33. Copak jsem jako Adam skrýval své přestupky? Chtěl jsem svou vinu v srdci utajit?