18. Také i vězni tam najdou úlevu, neuslyší tam už pokřik biřiců.
19. Malí i velcí jsou tam vedle sebe, otrok je bez pána, na svobodě.
20. K čemu je dáno světlo ubohým a život zatrpklým;
21. těm, kteří na smrt marně čekají, ač ji hledají víc než poklady;
22. těm, kteří jásají radostí, jakmile hrobu dosáhli?
23. K čemu je to člověku, jenž cestu nevidí a jehož Bůh ze všech stran obklíčil?
24. Mým denním chlebem je teď jen sténání, můj nářek proudí jako potoky.