1. A Job pokračoval ve své promluvě:
2. „Při Bohu živém, který mi upřel právo, při Všemohoucím, jenž naplnil mě trpkostí,
3. přísahám, že dokud je ve mně život, dokud mám v chřípí Boží dýchání,
4. nevypustím ze rtů žádnou podlost, nebudu mluvit jazykem falešným.
5. V žádném případě vám nedám za pravdu, své bezúhonnosti se jakživ nezřeknu.
6. Trvám na své nevině – té se nepustím, po celý život mám čisté svědomí!
7. Kéž by mí protivníci byli odhaleni jako zlosyni a ti, kdo mě napadají, jako zločinci!
8. Copak má bezbožný nějakou naději, když ho Bůh zabíjí, obírá o duši?
9. Copak Bůh vyslyší jeho volání, když na něj přijde soužení?
10. Copak je Všemohoucí jeho rozkoší? Volá snad k Bohu bez ustání?
11. Poučil jsem vás o Božím jednání, o Všemohoucím jsem nic netajil.