11. Mé dny uplynuly i s mými úmysly, touhy mého srdce se zhatily.
12. Obrátit usilují noc na den, v temnotě říkají: ‚Světlo blíží se!‘
13. Je-li mou nadějí domov ve hrobě, mám-li si ustlat lože v temnotě,
14. mám-li nazývat jámu otcem svým a červy svou matkou a sestrami –
15. kde potom bude ta má naděje? Ta má naděje – kdo ji zahlédne?
16. Sestoupí se mnou do hrobu? Lehneme si spolu do prachu?“