Job 16:5-13 Bible 21 (B21)

5. Svými ústy bych vás ale povzbudil, slova mých rtů by byla útěchou.

6. Mluvím-li, má bolest se nemírní, mlčím-li, v čem se mi uleví?

7. Teď jsi mě, Bože, opravdu vysílil. Zničils mě i mé nejbližší!

8. Vrásky na mém těle svědčí proti mně, má vyhublost vstává a obviňuje mě.

9. Zuřivě drásá mě Bůh, nenávidí mě, můj sok proti mně zuby skřípe, probodává mě pohledem.

10. Kdekdo si na mě ústa otevře, s posměchem bijí mě do tváře, všichni se srotili proti mně.

11. Bůh mě dal napospas ničemům, předhodil mě zlosynům.

12. Žil jsem v poklidu – vtom na mě udeřil, chytil mě za krk a bil a bil! Udělal si ze mě terč,

13. zasypává mě deštěm střel. Bez milosti mě seká do slabin, mou žluč nechá stříkat po zemi.

Job 16