14. „Oznamte v Egyptě, v Migdolu ohlaste, zvěstujte v Memfisu, v Dafné řekněte: ‚Nastup a připrav se, všechny okolo hltá meč!‘
15. Proč tvoji siláci leží pobiti? Nemohou vstát, sráží je Hospodin.
16. Budou padat zas a zas, jeden přes druhého budou klopýtat. Prý: ‚Pojďme utéct zpět ke svým lidem, do rodné země před krutým mečem!‘
17. Tam nazvou faraona, vládce Egypta: ‚Rámusil, co propásl svůj čas.‘
18. Jakože jsem živ, praví Král, který má jméno Hospodin zástupů: Jako se Tábor vyjímá mezi horami, jako se Karmel tyčí při moři, tak jistě přichází útočník.
19. Sbal si ranec jako vyhnanec, ty, která bydlíš v Egyptě! Z Memfisu totiž zbudou sutiny, spáleniště, kde nikdo nebydlí.
20. Egypt je jalovička překrásná, od severu ji však ovád napadá.
21. Žoldnéři ve službách Egypta jsou jak vykrmená telata; i oni se však dají na útěk, obrátí se a prchnou společně. Neobstojí – přišel den jejich běd, čas, kdy se s nimi zúčtuje!
22. Jak prchající had Egypt zasyčí, až na něj přitáhnou se svými oddíly, až na něj přijdou se svými sekyrami jako dřevorubci na dříví.
23. Vykácejí jeho les, praví Hospodin, jakkoli hustý předtím byl. Bude jich víc než kobylek, bude jich bezpočet.
24. Zahanbena bude Dcera egyptská – padne do rukou severního národa!“
25. Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: „Hle, zúčtuji s Amonem, bohem Théb, s faraonem i s celým Egyptem, s jeho bohy i s jeho vladaři; zúčtuji s faraonem i s těmi, kdo v něj doufají.
26. Vydám je do rukou těch, kdo pasou po jejich životě, do rukou babylonského krále Nabukadnezara a do rukou jeho služebníků. Později však bude znovu osídlen tak jako v dávných dnech, praví Hospodin.