12. Národy uslyší o tvém zahanbení, tvůj nářek zemi naplní. Hrdinové klopýtnou jedni přes druhé, až padnou všichni společně.“
13. Slovo, které Hospodin promluvil k proroku Jeremiášovi, když babylonský král Nabukadnezar přitáhl, aby zaútočil na Egypt:
14. „Oznamte v Egyptě, v Migdolu ohlaste, zvěstujte v Memfisu, v Dafné řekněte: ‚Nastup a připrav se, všechny okolo hltá meč!‘
15. Proč tvoji siláci leží pobiti? Nemohou vstát, sráží je Hospodin.
16. Budou padat zas a zas, jeden přes druhého budou klopýtat. Prý: ‚Pojďme utéct zpět ke svým lidem, do rodné země před krutým mečem!‘
17. Tam nazvou faraona, vládce Egypta: ‚Rámusil, co propásl svůj čas.‘
18. Jakože jsem živ, praví Král, který má jméno Hospodin zástupů: Jako se Tábor vyjímá mezi horami, jako se Karmel tyčí při moři, tak jistě přichází útočník.
19. Sbal si ranec jako vyhnanec, ty, která bydlíš v Egyptě! Z Memfisu totiž zbudou sutiny, spáleniště, kde nikdo nebydlí.
20. Egypt je jalovička překrásná, od severu ji však ovád napadá.
21. Žoldnéři ve službách Egypta jsou jak vykrmená telata; i oni se však dají na útěk, obrátí se a prchnou společně. Neobstojí – přišel den jejich běd, čas, kdy se s nimi zúčtuje!
22. Jak prchající had Egypt zasyčí, až na něj přitáhnou se svými oddíly, až na něj přijdou se svými sekyrami jako dřevorubci na dříví.