11. Hospodin je ale se mnou, ten udatný bojovník, a tak ti, kteří mě pronásledují, padnou a nic nezmohou. Pro jejich neúspěch je stihne hanba, věčná nezapomenutelná potupa.
12. Hospodine zástupů, jenž spravedlivé zkoušíš a vidíš do srdce i svědomí, kéž uvidím tvou pomstu nad nimi – vždyť jsem ti svěřil svoji při.
13. Zpívejte Hospodinu, vzdejte mu chválu! On zachraňuje život ubohému z rukou zločinců.
14. Ať je zlořečený den, kdy jsem byl narozen! Den, kdy mě matka rodila, ať není požehnán!
15. Ať je zlořečený ten, kdo mému otci oznámil: „Narodil se ti chlapec,“ a naplnil ho radostí.
16. Ať ten muž skončí tak jako města, jež Hospodin bez lítosti vyvrátil. Ať zrána slyší naříkavý pláč a v poledne bojový pokřik!
17. Proč mě nezabil ještě v lůně, aby se mi matka stala hrobem a břicho jí zůstalo navždy těhotné?
18. Proč jen jsem vyšel z lůna matčina? Abych zakoušel jen trápení a žal? Aby mi život v hanbě vyprchal?