25. „Jestli je to hříšník, nevím,“ odpověděl jim. „Vím jen, že jsem byl slepý a teď vidím.“
26. A tak ho vyslýchali dál: „Co ti udělal? Jak ti otevřel oči?“
27. „Už jsem vám to řekl,“ odpověděl jim. „Copak jste to neslyšeli? Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se také stát jeho učedníky?“
28. Tehdy mu začali spílat: „Sám jsi jeho učedník! My jsme Mojžíšovi učedníci!
29. Víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, ale o tomhle nevíme, co je zač.“
30. „To je právě divné,“ odpověděl jim ten člověk. „Vy nevíte, co je zač, a přitom mi otevřel oči.
31. Víme přece, že Bůh hříšníky neslyší; slyší jen toho, kdo Boha ctí a koná jeho vůli.
32. Jaktěživ nikdo neslyšel, že by někdo otevřel oči slepě narozeného.
33. Kdyby ten člověk nebyl od Boha, nic takového by nedokázal.“
34. Odpověděli mu: „Narodil ses plný hříchu, a chceš nás poučovat?“ A s tím ho vyhnali.
35. Když se Ježíš doslechl, že ho vyhnali, našel ho a zeptal se: „Věříš v Syna člověka?“
36. „Pane,“ odpověděl, „kdo to je, abych v něj mohl věřit?“
37. „Už jsi ho viděl,“ řekl mu Ježíš. „Je to ten, který s tebou mluví.“
38. „Věřím, Pane!“ zvolal a padl před ním na kolena.
39. Tehdy Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět kvůli soudu: aby slepí viděli a vidoucí oslepli.“
40. Když to uslyšeli někteří z farizeů stojících poblíž, řekli mu: „Cože? Jsme snad i my slepí?“